Ty doby už jsou pochopitelně dávno pryč. Dávno je pryč čas, kdy se obsluha ani neobtěžovala obsluhovat, a to kolikrát ani, když dostala tuzér, kdy se kuchaři rozhodně nevyznačovali kuchařským uměním, nádobí bývalo omlácené a nedokonale umyté, a to všechno jenom proto, že veškerý personál pracoval za tabulkové platy a proto neměl žádnou motivaci a nepředřel se.
Ty doby už jsou dávno ty tam. Totiž… jak kdy a jak kde. Protože dnes už pracuje každý za dohodnutý plat, každému jde o práci a o zisk a mělo by tak platit „náš zákazník, náš pán“, jenže přesto tomu tak není vždy a všude.
Příčiny toho, proč nejsou všechny restaurace na výši, jsou různé. Někde se šéf či majitel minul povoláním, někde se škudlí na zaměstnancích tak, že tito ani dnes nechtějí pracovat, a někde třeba stejně jako kdysi nejsou lidi. Protože práce v pohostinských zařízeních, to není vždy procházka růžovou zahradou, a ty platy, za které tam personál nejednou pracuje, jsou až příliš nízké a nebýt tuzérů, leckdo by nevyžil. A že by se nejednou zákazníci na dýšku předali…
Prostě máme restaurace dobré, ne až tak dobré a také ty úplně pod psa. Případně pro kočku.
Kolikrát si třeba objednáme a pak jen sedíme a čekáme, stejně jako host v tom vtipu, v němž mu vrchní praví, že není kam spěchat, protože mají otevřeno dlouho do noci! Nebo kolikrát nedostaneme to, co jsme si představovali, ale to, co bychom si dokázali uklohnit i my sami doma! A kolikrát se nás pokusí na samý závěr ještě „natáhnout“!
V takových chvílích se radí . Nejsme-li spokojeni, není důvod, abychom v takovém podniku déle setrvávali. Měli bychom dát přiměřeně najevo svou nespokojenost, a nedojde-li k nápravě, pryč odsud. Stejně jako pryč odsud, pokud nám přinesou nějaký blaf, který se nedá ani pozřít, a zdráhají se nám ho vyměnit za jiný, snad lepší. A rozhodně si v tu chvíli nepočínat jako ve scénce Felixe Holzmanna v restauraci U nudle, kde „nechal mi tu dvacku tuzéra a utek bez placení“.
Je třeba dát najevo svůj názor. Dnes už se to může všude, proč tedy ne v restauraci, že?
Protože peníze, jimiž za služby platíme, musí být vždy kvalitní. A za kvalitní peníze máme právo žádat i kvalitní servis. A jestli to dotyční lépe neumí? No tak ať zkrachují a jdou dělat něco jiného. Škoda jich nebude.
