Může se to jevit jako elegantní řešení, když po březnu necháte na voze vaše zimní gumy, o kterých víte, že už další zimu neutáhnout.
Letní gumy však značně zkrátí brzdnou dráhu a zvyšují snadnější ovladatelnost automobilu. Také snižují spotřebu paliva. Ze všech těchto uvedených důvodů se samozřejmě vyplatí jezdit na letních pneumatikách.
Zimní gumy proti letním mají samozřejmě jiné složení materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Teploty vyšší než sedm stupňů nad nulou nedělají gumám na zimu dobře. Jsou pak moc měkké a vysoká elasticita vhodná právě na led a sníh je pak právě kontraproduktivní právě v teplém počasí. Hlavně brzdná dráha se prodlužuje, až o dvacet či dokonce třicet procent.
Tím pádem se také samozřejmě, jak bylo naznačeno, znesnadňuje ovládání vozu. Vyšší valivý odpor při vyšší teplotě je také evidentní a projeví se nejen větším hlukem vozu, ale rychlejším opotřebováním dezénu pneumatiky. Zvýšená spotřeba je pak dalším vedlejším efektem nevhodného používání zimních pneumatik v teplém počasí.
Až pětina řidičů jezdí každoročně na zimních pneumatikách takříkajíc celoročně.
V zimě je požadovaná hloubka dezénu minimálně 4 milimetry. V létě je to pak 1,6 milimetru. Tato hloubka pak hraje rozhodující roli v bezpečnosti hlavně na mokrém povrchu. Pokud není dostatečná, aby odváděla vodu, může se pod pneumatikou při brzdění vytvořit tak zvaný vodní klín, který opět výrazně prodlužuje brzdnou dráhu, až klidně o deset metrů. Kromě toho samozřejmě ojeté pneumatiky ztratí kontakt s vozovkou a v podstatě plavou. Tím pádem samozřejmě rychle dostanou smyk. Se zimním pláštěm s třímilimetrovým vzorkem na mokrém povrchu je to pak ještě hroší a brzdná dráha ve sto kilometrové rychlosti se pak prodlouží až o 21 metrů.
V rámci kontroly hloubky dezénu byste si raději měli kontrolovat i tlak v pneumatikách, který má také vliv nejen na kvalitu jízdy a funkci pneumatik, ale také na jejich životnost.