Prvně trochu teorie. Kybernetická šikana neboli kyberšikana je označení šikany prostřednictvím elektronických médií. Jedná se o internet a mobilní telefony, jež louží k záměrnému poškození majitelů médií. Prostě se jedná o agresivní napadení někoho, kdo je na druhé straně linky. Asi si říkáte, že to přece nemůže nikomu ublížit, ale jste na omylu. Kvůli kyberšikaně se bohužel stalo už několik sebevražd. Nejvíce se kyberšikana objevuje mezi dětmi.
Cíl kyberšikany je stejný jako u šikany, především zesměšnit a ublížit jednotlivci. Jaké má znaky kybešikana? Útočník často vystupuje anonymně pod pseudonymem. Útočník se dá vždy dohledat za pomocí policie ČR. Útočník nemusí být fyzicky silný, ale záleží spíše na dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií. U kyberšikany nikdy nevíme, kdy se objeví. SMS, email či video může přijít kdykoli.
Kyberšikana má na jednotlivce devastující účinky. Často jí přihlíží velké publikum například na sociálních sítích či na videoportálech a jen málokdy se jej někdo zastane. Útoky jsou opakované a nemusí v jistém smyslu nikdy skončit. Pokud se šikanovaný nebrání, například nahlášením na policii ČR, může na něj dlouhodobá kyberšikana působit opravdu devastačně a často vede k nízkému sebevědomí, úzkostem či depresím. V krajních případech může kyberšikana skončit i smrtí šikanovaného, který si v zoufalství sáhne na život sám.
Jak bránit děti před kyberšikanou? Vysvětlete jim, o co se jedná, aby ji rozeznali. Na děti apelujte, aby vám řekli, kdyby jim někdo nadával či jinak ubližoval přes internet či telefon, nebo kdyby si všimli, že se tak děje někomu jinému. Upozorněte děti, jaký obsah není vhodné nahrávat na internet, jedná se třeba o odhalené fotografie a podobný materiál. Mějte přehled, jaké stránky vaše dítě navštěvuje na internetu.
Častým problémem je, že rodiče informačním technologiím nerozumí a v problematice se neorientují, čímž pádem nemají přehled o činnosti jejich dítěte na internetu.